Rakousko do roku 1914
Bernartu Skrbenskému z Hřiště, synovci jednoho z bývalých majitelů byl Dřínov pro aktivní účast na stavovském povstání v roce 1621 konfiskován. Za ocenění 30000 zl.r. bylo zabavené zboží postoupeno císařem Ferdinandem II . v roce 1624 císařskému důstojníku Janu Wanglerovi. V době saského vpádu byl Wangler plukovník se posléze stal generálním strážmistrem. Od císaře obdržel v roce 1631 na Dřínov a Vrchoslavice ochranný list a 100.000 zl. náhrady za náklady, které měl v císařské armádě. Vojenským podnikatelstvím Wangler nezbohatl, naopak nadělal velké množství dluhů. Wangler ani jeho syn na Dřínově nesídlili a svěřili panství do správy hospodářských inspektorů, kteří mu statek prohospodařili. Další škody způsobila pokračující třicetiletá válka. Na Wanglerovské dluhy bylo prosazeno v roce 1642 exukuční řízení. Další postup zpomalil vpád Švédů. Po jejich odchodu dlužní spor pokračoval celá čtyřicátá léta. Dřínovské panství bylo po třicetileté válce poničeno a vylidněno. V roce 1650 - 1651 vystupoval za věřiteli již jen Walderode. Nakonec v roce 1653 výrokem zemského soudu byl přinucen syn Wanglerův Jakub postoupit Dřínov Janu Walderodovi z Eckhausenu, říšskému dvornínímu radovi a císařskému tajnému sekretáři.
Walderodové, později hrabata Defours - Walderode, jejíchž jedna větev pocházela z Francie, drželi Dřínov až do začátku 19.století, po přeslici až do roku 1945. Walderodové pocházeli z Německa. Hrabata Desfours - Walderodové na Dřínově byla podle vypravování typická hrabata, jak je známe z anekdot a divadelních frašek. Některé příběhy z jejich života se dají. napsat, jiné ne. Časopis Velehrad psal o soukromém životě hraběnky Michaely Desfours - Walderode, staré 42 let, matce dvou nezletilých dětí.
Popisuje jak chodila polo oblečená, ve svém spacím pokoji přijímala mladé pány, koupala se v rybníku před vesnickou mládeží a hospodářskými praktikanty.V zámku se děly se přímo orgie bohopusté, až si představenstvo stěžovalo u c.k. hejtmanství. Jak zpráva uvádí měla hraběnka za pět let 45 kuchařek, sváděla a rozváděla párky zamilované, když jejich poměr měl viditelné následky. Se všemi nakládala surově. Hrabě Arthur Desfours - Walderode ji opakovaně žaloval pro manželskou nevěru a chtěl se nechat rozvést. Manželka se snažila udělat z manžela osobu nesvéprávnou, prohlásit jej za chorobomyslného a dostat ho tak doživotně do blázince.
Paní hraběnka si dala kolem zámku slámou vystlat cesty, aby ji nerušil hrkot povozů. Sedlákovi Roučkovi se to nelíbilo, tak slámu pluhem poshrnoval. Hrabě ho za to osobně ztloukl. Hrabě vůbec strašně rád fackoval. Jednou se mu ve snu zdálo, že zámecká věž se na jednom konci řítí. Zavolal si zednického mistra a ten tvrdil, že je zeď v pořádku. Dostal pár pohlavků. Potom přivolaný architekt byl mazanější a přikývl, Tak byla postavena opěrná zeď a architekt byl dobře odměněn. Paní hraběnka Michaela, zvaná Dobromělská, byla hrozná podivínka. Často měla na každé noze punčochu jiné barvy, nebo na jedné noze vysokou botu a na druhé polobotek. Ráda házela dřínovské drobotině drobné peníze a měla radost, když se o ně prali. Pan hrabě rád hrával karty a prohrál v okamžiku kusy polí, které dodnes patří k Uhřicím místo k Dřínovu. Mluvil typickou hraběcí češtinou. Ač měl tolik polí, že sám nevěděl kolik, nerozeznal pšenici od ječmene. Tak se také ptal "proč ten hruška na té trnce růste." Měl velký zájem o automobily a první traktory Forson. Rád se vrtal v motorech, jako by jim rozuměl. Když byl hodně umazaný , nasadil si bílé rukavice a elegantně odcestoval.
Přehled držitelů Dřínova od roku 1621 až do roku 1945:
1621 - 1623 Dřínov propadl konfiskaci
1623 - 1653 Jan Wangler a Jakub Wangler
1653 - 1664 Jan Walderode z Eckhausenu
1664 - 1670 Mikuláš Ferdinand a znovu Jan Walderode
1671 - 1734 Zdeňka Kateřina do zletilosti Jana Jiřího
1734 - 1746 Jan František Leopold Walderode
1746 - 1797 František Walderode
1798 - 1842 ovdovělá Marie a Josef Desfors Walderode
1842 - 1873 František hrabě Desfors Walderode
1873 - 1918 Artur Desf. Walderode (nájem zborovického statku)
1918 - 1945 Artur Desfors Walderode (statek vyvlastněn)
Walderodové, později hrabata Defours - Walderode, jejíchž jedna větev pocházela z Francie, drželi Dřínov až do začátku 19.století, po přeslici až do roku 1945. Walderodové pocházeli z Německa. Hrabata Desfours - Walderodové na Dřínově byla podle vypravování typická hrabata, jak je známe z anekdot a divadelních frašek. Některé příběhy z jejich života se dají. napsat, jiné ne. Časopis Velehrad psal o soukromém životě hraběnky Michaely Desfours - Walderode, staré 42 let, matce dvou nezletilých dětí.
Popisuje jak chodila polo oblečená, ve svém spacím pokoji přijímala mladé pány, koupala se v rybníku před vesnickou mládeží a hospodářskými praktikanty.V zámku se děly se přímo orgie bohopusté, až si představenstvo stěžovalo u c.k. hejtmanství. Jak zpráva uvádí měla hraběnka za pět let 45 kuchařek, sváděla a rozváděla párky zamilované, když jejich poměr měl viditelné následky. Se všemi nakládala surově. Hrabě Arthur Desfours - Walderode ji opakovaně žaloval pro manželskou nevěru a chtěl se nechat rozvést. Manželka se snažila udělat z manžela osobu nesvéprávnou, prohlásit jej za chorobomyslného a dostat ho tak doživotně do blázince.
Paní hraběnka si dala kolem zámku slámou vystlat cesty, aby ji nerušil hrkot povozů. Sedlákovi Roučkovi se to nelíbilo, tak slámu pluhem poshrnoval. Hrabě ho za to osobně ztloukl. Hrabě vůbec strašně rád fackoval. Jednou se mu ve snu zdálo, že zámecká věž se na jednom konci řítí. Zavolal si zednického mistra a ten tvrdil, že je zeď v pořádku. Dostal pár pohlavků. Potom přivolaný architekt byl mazanější a přikývl, Tak byla postavena opěrná zeď a architekt byl dobře odměněn. Paní hraběnka Michaela, zvaná Dobromělská, byla hrozná podivínka. Často měla na každé noze punčochu jiné barvy, nebo na jedné noze vysokou botu a na druhé polobotek. Ráda házela dřínovské drobotině drobné peníze a měla radost, když se o ně prali. Pan hrabě rád hrával karty a prohrál v okamžiku kusy polí, které dodnes patří k Uhřicím místo k Dřínovu. Mluvil typickou hraběcí češtinou. Ač měl tolik polí, že sám nevěděl kolik, nerozeznal pšenici od ječmene. Tak se také ptal "proč ten hruška na té trnce růste." Měl velký zájem o automobily a první traktory Forson. Rád se vrtal v motorech, jako by jim rozuměl. Když byl hodně umazaný , nasadil si bílé rukavice a elegantně odcestoval.
Přehled držitelů Dřínova od roku 1621 až do roku 1945:
1621 - 1623 Dřínov propadl konfiskaci
1623 - 1653 Jan Wangler a Jakub Wangler
1653 - 1664 Jan Walderode z Eckhausenu
1664 - 1670 Mikuláš Ferdinand a znovu Jan Walderode
1671 - 1734 Zdeňka Kateřina do zletilosti Jana Jiřího
1734 - 1746 Jan František Leopold Walderode
1746 - 1797 František Walderode
1798 - 1842 ovdovělá Marie a Josef Desfors Walderode
1842 - 1873 František hrabě Desfors Walderode
1873 - 1918 Artur Desf. Walderode (nájem zborovického statku)
1918 - 1945 Artur Desfors Walderode (statek vyvlastněn)